Betonové plovoucí ostrůvky pro rybáky

Koncem dubna (27. 4. 2010) budou na hladinu Troubecké štěrkovny na Tovačovsku spuštěny plovoucí betonové ostrůvky, které budou sloužit jako hnízdiště rybáků obecných.

Rybáci obecní patří do příbuzenstva racků a v České republice jsou zařazeni k silně ohroženým druhům. Vzhledem k tomu, že jejich ohrožení je zapříčiněno nedostatkem vhodných hnízdních příležitostí, vytváří společnost Českomoravský štěrk již od roku 2007 na svých provozovnách umělé hnízdní ostrůvky.

Stoupající zájem hnízdících rybáků přivedl pracovníky štěrkoven k originálnímu nápadu - vytvořit nové ostrůvky z betonu. Ty by měly mít delší životnost i stabilitu. Na jejich vývoji i výrobě se podíleli odborníci z ČVUT Praha a ze společností Betotech, Českomoravský beton, Česká DOKA bednící technika a Betonika plus. Při jejich výrobě byla klasická betonářská výztuž nahrazena vláknobetonem. I přes maximální odlehčení díky polystyrénovému jádru váží betonový ostrůvek asi 3,5 tuny.

Pro letošní hnízdní sezonu je připraveno pět betonových plovoucích ostrůvků ve tvaru šestiúhelníku. Dva budou umístěny samostatně a ze tří se vytvoří společný ostrov. Podle dostupných informací jde o jedinečné využití nejmodernější betonářské technologie ve prospěch ochrany ohrožených ptáků, které nemá u nás, v Evropě a asi ani ve světě obdoby.

Odborným garantem projektu na vytváření nových hnízdních příležitostí pro rybáky obecné společnosti Českomoravský štěrk je Moravský ornitologický spolek pobočka ČSO.

Text a fotografie: Jiří Šafránek

Přiletěli první čápi

V těchto dnech zaznamenali členové Moravského ornitologického spolku přílet prvních čápů bílých na střední Moravu. Jako první se objevil čáp v Záhlinicích na Kroměřížsku, a to již v sobotu 20. března. Čápi zde hnízdí již řadu let na komíně hostince s přiléhavým názvem „U čápa“. V neděli 21. března byla pozorována skupina 7 čápů bílých na Olomoucku u Dubu nad Moravou. Na Přerovsku se první dva čápi vyskytli také v neděli 21. března u Tovačova.

Pokud jste i vy někde zaznamenali výskyt čápa bílého, můžete se zapojit do celoevropského projektu „Jaro ožívá“, který pořádá mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International. Na jejich internetových stránkách www.springalive.net můžete zapsat své pozorování nebo zjistit, kdy a na jaké místo již čápi bílí přiletěli. Do tohoto projektu se mohou zapojit dospělí i děti, prostě všichni, kdo zpozorují některý ze čtyř sledovaných ptačích druhů – čápa bílého, vlaštovku obecnou, kukačku nebo rorýse.

Pořadatelé projektu porovnávají i počty hlášení z jednotlivých zemí Evropy. Česká republika se aktuálně drží na 10. místě ze 33 zemí.

Text a fotografie: Jiří Šafránek

Vydařená exkurze Moravského ornitologického spolku v Tovačově

První letošní exkurzí, která proběhla symbolicky v první jarní den, zahájil Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka České společnosti ornitologické pravidelný celoroční cyklus akcí pro veřejnost. A bylo to skutečně vydařené dopoledne. Nesmělé jarní sluníčko přivítalo na Hradeckém rybníku v Tovačově 49 účastníků, mezi nimiž bylo i 12 dětí.

Také ptáci využili pěkného počasí k tahu ze zimovišť na hnízdiště. Řada z nich se zastavila ke krátkému odpočinku a tak se nabídka ptačích druhů stále obměňovala a doplňovala. Na rybníku se stále zdržují některé zimující druhy a už se vrátila i řada ptáků, kteří se připravují ke každoročnímu hnízdění. Výsledkem tohoto ptačího mumraje nakonec bylo pozorování 57 různých druhů. Účastníci měli během krátké doby jedinečnou možnost uvidět většinu druhů kachen, které se u nás vyskytují. Opravdovou raritou mezi nimi byl pár morčáků bílých, svojí krásou upoutaly i protahující zrzohlávky rudozobé. Nadšení ornitologů i milovníků ptactva způsobila legendární princezna Zpěvanka, jediná labuť zpěvná celoročně pobývající ve střední Evropě. Po zimování v Kroměříži a zastávce v Záhlinicích je opět v Tovačově. Její identifikace je snadná, před lety byla v Německu opatřena žlutým límcem s kódem 7R42. Velkou raritou byl také protahující samec husice liščí.

Pro děti byla určitě největším zážitkem ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Neklamným znakem jara byl probíhající tok potápek roháčů, doprovázený ukláněním partnerů a předáváním dárků ve formě rybiček a hnízdního materiálu. Na některé z dalších exkurzí se můžeme dočkat stejně atraktivního pokračování, vození vylíhlých mláďat na zádech rodičů. Všichni se nakonec loučili s obligátním „Tak zase příště“. Nabídka akcí je bohatá, stačí sledovat průběžně doplňovaný seznam, který je k dispozici na webu MOS: http://www.mos-cso.cz/exkurze.html

Text: Adolf Goebel
Fotografie: Jan Vidlař, Adolf Goebel, Jiří Šafránek

První jarní ornitologická exkurze MOS

Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka ČSO pořádá v sobotu 20. 3. 2010 první jarní ornitologickou exkurzi pro veřejnost, tentokrát za ptáky tovačovských rybníků. Sraz je u sádek v Tovačově v 7.45 hod. K dopravě z Přerova je možné použít linkového autobusu s odjezdem v 7:00 hod z autobusového nádraží Přerov (stanoviště č. 16). Exkurze bude probíhat na Hradeckém rybníce. Předpokládá se, že se zájemci mohou k exkurzi připojit i kdykoli později, přímo na hrázi rybníka. Ornitologové lokalitu pravidelně sledují. Protože velká část rybníka teprve rozmrzá, soustřeďují se ptáci ve velkých počtech na nezamrzlých místech, což usnadňuje jejich pozorování. Již delší dobu se zde vyskytují jak zimní hosté, tak ptáci, kteří zde odpočívají a nabírají síly na další cestu do svých severských hnízdíšť. K vidění by tak měly být severské kachny - morčáci velcí, morčáci bílí, hoholi severní a možná i hvízdáci eurasijští a ostralky štíhlé. Rovněž protahují různé druhy hus. Byla zjištěna také přítomnost několika druhů racků. Ve větším počtu se již objevují táhnoucí konipasi bílí, špačci obecní a čejky chocholaté. Když to podmínky umožní, proběhne ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Pokud vám to tentokráte nevyjde, nevadí. Exkurze jsou plánovány v průběhu celého roku. Jejich seznam naleznete na: http://www.mos-cso.cz/exkurze.html . Vzhledem k tomu, že se zastoupení druhů v průběhu roku mění, nabídne každá z exkurzí něco jiného.

Exkurzi povede: Adolf Goebel (mob.: 776 064 743, e-mail: goebel@mos-cso.cz ).

Text: Adolf Goebel
Fotografie: Adolf Goebel, Jiří Polčák

Přilétají první ptáci z jihu

Jaro je tady i přesto, že počasí tomu neodpovídá. Ornitologové již zaznamenali přílet několika ptačích druhů z teplých krajin. Jako každoročně jsou prvními navrátilci skřivani polní. Následují je hejnka špačků a několik konipasů bílých a horských. Jejich nízký počet ale zatím svědčí o tom, že u nás ještě vládne zima, a tak se k nám zmíněné druhy zatím nehrnou. V těchto dnech se už také na podmáčených polích objevují první bahňáci - čejky chocholaté.

Pokud dojde v příštím týdnu k předpovídanému oteplení, tah ptáků se výrazně urychlí. Ornitologové očekávají, že se brzy objeví i hejnka holubů hřivnáčů, rehci domácí, drozdi zpěvní a bramborníčci.

O tom, že zima nenávratně ustupuje na sever, svědčí i odlétající hejna u nás zimujících havranů polních a kavek. Občas je možné zahlédnout vysoko na obloze letící husy polní a běločelé, které se vrací na svá severská hnízdiště. Naopak k nám přilétají ze zimovišť husy velké, poláci chocholatí a velcí a racci chechtaví.

Ornitologové však připomínají, že zima ještě neskončila, a proto není ještě důvod přestat s přikrmováním ptáků na krmítkách. Je ale nejvyšší čas vyčistit ptačí budky v zahradách, pokud jste to nestihli udělat v zimě. V nejbližších dnech si totiž začnou naši ptáci hledat nejvhodnější místa k hnízdění.

Text a fotografie: Jiří Šafránek

Neobvyklý návštěvník krmítek

Ptáci žijící poblíž lidských sídel mají velkou výhodu. Tou je dlouholetá tradice krmítek a vstřícný vztah lidí k ptactvu. Občasný pohled na krmítko a jeho okolí patří k pravidelným denním rituálům a je také příjemnou relaxací. Zvědavost brzy každého donutí zeptat se známých nebo otevřít nějakou tu knihu a tak lidé brzy umějí pravidelné návštěvníky správně pojmenovat. Čas od času se však objeví něco zvláštního, co není vyobrazeno v běžných všeobecně zaměřených knihách o přírodě a co neznají ani sousedé. Ti obvykle potvrdí, že TO mají na krmítku taky a zrovna se chtěli zeptat, co to jen může být. Zvídavost nakonec vede k tomu, že se podobná informace, často i s více nebo méně zdařilou fotografií, dostane k ornitologům.

Letošní nejběžnější dotaz zní asi následovně: „Je to takový strašně pěkný, hodně červený ptáček, trochu se to podobá pěnkavě, ale pěnkava to není, tu já poznám. Někdy jich je třeba i několik najednou“. Pokud má dotyčný krmítko na zahradě, obvykle dodá, že TO sbírá zrní spadlé na zem a do krmítka se asi bojí.

Kdo je oním letošním, tak hojným hostem? Je to pěnkava jikavec (setkáme se i s názvem jikavec severní). Tento druh, jehož domovem jsou výše položené březové a řídké jehličnanové lesy Skandinávie, k nám na zimu zalétá každoročně. Obvykle se však nevyskytuje nijak hojně, protože dokáže přezimovat severněji. Nedostatek potravy a kruté zimy způsobí čas od času, ze dojde doslova k invazi a na vhodných místech střední a jižní Evropy bývají stohlavá i tisícihlavá hejna. Pak se samozřejmě dostává i mnohem častěji k lidským sídlům.

Určitá podobnost se samcem naší pěnkavy obecné je opravdu nápadná. Typickým znakem je částečně rezavě červená hruď. Intenzivnější zbarvení a na větší ploše nacházíme u samečků. Záda jsou šedomodrá až hnědá. Na boku často mívají obě pohlaví několik teček, na hlavě se objevují černé skvrny, výraznější u samečků, kteří mají ve svatebním šatě na jaře zcela černou hlavu. Ještě k vám jikavci nepřiletěli? Zkuste nasypat do sněhu na zahrádce slunečnicová semínka. Možná se budete divit, jak rychle je najdou.

Pokud někde uvidíte labuť s krčním límcem nebo s kroužkem na noze, dejte prosím vědět ornitologům. Můžete jim napsat, případně poslat fotku kroužku s kompletním označením na e-mail: mosprerov@seznam.cz. Přispějete tím k rozšíření vědeckých znalostí o tahu ptáků a budete na oplátku informováni o původu vámi pozorované labutě.

Text a fotografie: Adolf Goebel

Odkud pocházejí zimující labutě?

Letošní tuhé mrazy a dlouhou dobu ležící sněhová pokrývka i v nížinách dává zabrat nejen lidem, ale i zimujícím opeřencům. Divocí ptáci dočasně ztrácejí svou přirozenou plachost a vyhledávají blízkost lidských sídlišť, kde nacházejí potravu.

Patří mezi ně i labutě, které se v početných hejnech zdržují ve městech na posledních zbytcích nezamrzlých řek. Hodní lidé je na těchto místech vydatně přikrmují, což jim pomáhá přečkat nepříznivé zimní období.

Městská shromaždiště – zimoviště vodních ptáků navštěvují i ornitologové. Zajímá je totiž, odkud k nám labutě na zimu přiletěly. Některé labutě jsou označeny ornitologickými kroužky na nohou nebo barevnými krčními límci s číselným kódem. Každá takto označená labuť je evidována v kroužkovací stanici příslušné země, a tak je možné zjistit, kde a kdy dostala kroužek, případně i kde byla zjištěna od doby kroužkování. Kroužkování ptáků je vědecká metoda, která slouží především ke zjišťování poznatků o tahu ptáků. Právě proto ornitology zajímá, jaké kroužky mají u nás zimující labutě.

Podle dosud provedených kontrol zimujících labutí na střední Moravě bylo zjištěno, že například v Olomouci zimují čtyři labutě s českým kroužkem a jedna labuť s polským kroužkem. V Kroměříži na řece Moravě zimuje labuť zpěvná s krčním límcem, který dostala v Německu. Na zimovišti v Uherském Hradišti byla zjištěna další labuť s polským kroužkem.

Pokud někde uvidíte labuť s krčním límcem nebo s kroužkem na noze, dejte prosím vědět ornitologům. Můžete jim napsat, případně poslat fotku kroužku s kompletním označením na e-mail: mosprerov@seznam.cz. Přispějete tím k rozšíření vědeckých znalostí o tahu ptáků a budete na oplátku informováni o původu vámi pozorované labutě.

Text a fotografie: Jiří Šafránek

Přikrmujte vodní ptáky

Zimní kalamita znepříjemňuje život nejen lidem, ale i živočichům. Zem je pokryta sněhem a ledem, stromy i keře jsou obaleny námrazou. Drobní ptáci za takto nepříznivého počasí využívají krmítka na oknech a balkónech u dobrých lidí.

V zimě u nás však zůstávají i větší ptáci, převážně vodní – labutě, kachny, lysky a rackové. Ti se nyní soustřeďují v některých městech na nezamrzajících úsecích řek a čekají, zda jim někdo přinese něco dobrého.

Nejvhodnější potravou pro ně jsou menší kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Můžeme jim podávat i pšenici, oves a kukuřici.

Občas se mezi zimujícími vodními ptáky objevují i vzácnější druhy, jako je například labuť zpěvná, která letos zimuje na řece Moravě v Kroměříži. Husa velká a ostralka štíhlá zimují v Přerově na soutoku Bečvy a Strhance. Cizokrajné kachničky uprchlé chovatelům – kachničku mandarínskou a kachničku karolínskou, můžete v těchto dnech pozorovat na zimovišti vodních ptáků v Olomouci na řece Moravě.

Pokud někde uvidíte další vzácné a ojedinělé vodní ptáky, dejte prosím vědět ornitologům. Možná se stanete objeviteli další rarity. Můžete jim napsat, případně poslat fotku pozorovaných druhů na e-mail: mosprerov@seznam.cz.

A pokud byste chtěli našim opeřencům pomoci také na jaře a v době hnízdění, navštivte internetové stránky Moravského ornitologického spolku: www.mos-cso.cz, kde najdete další rady a návody na výrobu ptačích budek, napajedel a koupadel, na výsadbu živých plotů a na první pomoc při nálezu zraněných ptáků nebo mláďat.

Text a fotografie: Jiří Šafránek