Kalendář

 

Aktuální video

Informace o webu

Původní web MOS

Jsme členy

Česká společnost ornitologická
Birdlife-international-partner-logo
Oborová platforma ekologických nevládních organizací


Unie nestátních neziskových organizací Olomouckého kraje
Unie pro řeku Moravu
MAS - Partnerství Moštěnka

Spolupracujeme s



 Ptáci našich krmítek na videokanále MOS

Pomáhat ptákům přečkat zimu může každý, stačí si pořídit krmítko do zahrady, na balkón nebo na okno a pravidelně do něj doplňovat vhodnou potravu. Ptáci si jej najdou sami a pak můžete začít s pozorováním ptáků na krmítku a můžete se těšit na řadu druhů.


Sýkora koňadra je naší nejhojnější a největší sýkorou. Na každém krmítku se jich během zimy vystřídají desítky. Jsou vzájemně nesnášenlivé, ale většinou se pouze zastrašují. Na krmítkách nemají většinou klid pro rozklovávání semen, tak si je odnášejí mimo krmítko, ale brzy se zase vrací pro další potravu.
 

Sýkora koňadra (Parus major)

Sýkora koňadra, foto: Adolf Goebel


Video Adolf Goebel: zde

Sýkora modřina je naší nejmenší sýkorou, ale i přesto dokáže z krmítka vyhnat větší ptáky. Dlouho se tam však nezdrží, často pouze sezobne semínko slunečnice nebo kousek jádra ořechu a opět rychle odletí na větev v okolí. Tam si potravu přidrží prsty na nohou a jádra vyklove. Potom se opět vrací na krmítko pro potravu. Pokud máte u krmítka zavěšenou lojovou kouli nebo lůj, tak jej často sýkora modřinka obsadí a brání ji, pokud se nenakrmí.

Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus)

Sýkora modřinka, foto: Adolf Goebel


Video Adolf Goebel: zde

Sýkora babka, sýkora uhelníček a sýkora parukářka se na krmítkách objevuje jen velmi ojediněle a vzácně. Jejich pozorování na krmítku je vždy velkým zážitkem pro každého příznivce ochrany ptactva. Jedinou sýkorou, která údajně na krmítko nikdy nepřiletí, je sýkora lužní. Alespoň zatím ji nikdo na krmítku nevyfotil.

Sýkora babka (Poecile palustris)

Sýkora babka, foto: Adolf Goebel

Sýkora uhelníček (Periparus ater)
Sýkora uhelníček, foto: Adolf Goebel

Sýkora parukářka (Lophophanes cristatus)

Sýkora parukářka, foto: Milan Dvorský

Mlynařík dlouhoocasý je sýkorovitý pták, který v zimě tvoří společná hejnka se sýkorami modřinkami a koňadrami. Občas se tito roztomilý ptáci zastaví i na krmítku, ale nenavštěvují jej pravidelně.

Mlynařík dlouhoocasý, foto Jarmila Kačírková 

Video Jarmila Kačírková: zde
Video Adolf Goebel: zde a zde



Šoupálek dlouhoprstý a šoupálek krátkoprstý nevyhledává krmítka, ale pokud je krmítko umístěno u kmene stromu tak se u něj může objevit při prohledávání skulin v kůře. V Německu se pro šoupálky vyráběla speciální tuková krmítka se směsí semen v rozpuštěném loji. Pokud se u krmítka objevuje šoupálek, tak mu můžete rozetřít ztužený tuk do spár v kůře okolních stromů a vyčkat, zda jim bude tento způsob přikrmování vyhovovat.


Šoupálek dlouhoprstý

Video Jarmila Kačírková zde



Brhlík lesní je velmi obratný pták, je jediný, který se dokáže pohybovat po kmenech stromů hlavou dolů. Jeho nejoblíbenější potravou jsou semena slunečnice a jádra ořechů. Občas se nazobe i loje.

Brhlík lesní (Sitta europaea)

Brhlík lesní, foto: Adolf Goebel


Video Adolf Goebel: zde

Strakapoud velký je nejběžnějším strakapoudem a objevuje se v každé zahradě, v parcích i v ulicích měst. Na krmítka létá jen výjimečně, ale na zavěšený lůj na stromě dál od domu se odváží častěji. Strakapoud má rád i ořechy, které si dokáže sám otevřít a vyklovat. Můžete jim proto předkládat i celé ořechy, ale jen tam, kde jim je neseberou havrani nebo veverky.

Strakapoud velký (Dendrocopos major)  Strakapoud velký, foto: Adolf Goebel


Video Adolf Goebel: zde
Video Jarmila Kačírková: zde


Strakapoud jižní
je velmi podobný strakapoudu velkému a u nás žije pouze v nejteplejších oblastech jižní a střední Moravy. Nejraději má jádra ořechů, meruněk, švestek i třešní.

Strakapoud jižní, foto: Jiří Šafránek

Video Adolf Goebel: zde

V zahradách na okraji obcí nebo u lesa se může zdržovat i strakapoud prostřední, strakapoud malý, žluna zelená nebo žluna šedá. Pokud bydlíte v horách nebo máte krmítko na horské chalupě, tak můžete na krmítku uvidět i strakapouda bělohřbetého nebo datlíka tříprstého.

 

Strakapoud prostřední (samec), foto: Jarmila Kačírková



Video Adolf Goebel: zde



Strakapoud malý
Video Adolf Goebel: zde



Dlask tlustozobý je našim největším pěnkavovitým ptákem. Z jeho postavy a velkého zobáku mají ostatní ptáci respekt. Je to velmi opatrný a plachý pták, který dává přednost krmítkům ve větší vzdálenosti od domů. Nejraději má velká semena slunečnice. V zahradách vyhledává pecky třešní, které hravě rozlouskne svým silným zobákem. Na krmítko mu můžeme dát i pecky třešní, které zbydou z třešňového kompotu.

Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)

Dlask tlustozobý, foto: Zdeněk Abrahámek


Video Martin Vaněk: zde

Video Adolf Goebel: zde


Pěnkava obecná
ojediněle u nás zimuje a ráda navštěvuje pouze okolí krmítek. Na krmítko se neodváží, ale nejčastěji sbírá zbytky potravy na zemi pod krmítkem a pod stromy na nichž sýkory vyklovávají semena slunečnice a ořechy.

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)  Pěnkava obecná (samec), foto: Adolf Goebel



Video Adolf Goebel: zde


Pěnkava jikavec
k nám přilétá na zimu ze severu Evropy. Objevuje se v menších hejnkách v okolí krmítek a ojediněle i na krmítku. Má ráda slunečnici a od pěnkavy obecné se pozná podle bílého kostřce.

Pěnkava jíkavec (Fringilla montifringilla)  Pěnkava jikavec (vlevo samec, vpravo samice), foto: Adolf Goebel



Video Adolf Goebel: zde a zde


Zvonek zelený
je nejběžnějším pěnkavovitým ptákem, který navštěvuje krmítka a to i v menších hejnkách. Zvonci mají nejraději slunečnicová semínka, která s oblibou louskají přímo v krmítku a často z něj vyhánějí ostatní ptáky.

Zvonek zelený (Carduelis chloris)

Zvonek zelený, foto: Adolf Goebel


Video Adolf Goebel: zde a zde


Čížek lesní
létá na krmítka v menších hejnkách a dává přednost krmítkám ve vyšších patrech. Nejčastěji se zdržuje v blízkosti potoků a řek, kde vyhledává semena olší a bříz.

Čížek lesní (Carduelis spinus)

Čížek lesní, foto: Adolf Goebel


Video Adolf Goebel: zde

 

Čečetka zimní a čečetka tmavá patří k nejvzácnějším návštěvníkům krmítek. U nás hnízdí čečetka tmavá a na zimu k nám přilétá ze severu čečetka zimní. Oba druhy čečetek jsou si velmi podobné, nejlepším znakem je zbarvení kostřce a křídelní pásky.

Čečetka tmavá

Video Jarmila Kačírková: zde

Video Adolf Goebel: zde


Stehlík obecný
se na některých krmítkách objevuje pravidelně, někde naopak vůbec. Vše nasvědčuje tomu, že dává přednost krmítkům ve vyšších patrech domů.

Stehlík obecný (Carduelis carduelis)  

Stehlík obecný, foto: Adolf Goebel


Video Adolf Goebel: zde

Hýl obecný je nádherně zbarvený pták, který o sobě dává vědět výrazným flétnovým hlasem. Na krmítko se zatoulá ojediněle spíše ze zvědavosti. Má rád jeřabiny, ale nejraději má semena javorů a pajasanů.

Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula)  Hýl obecný (vlevo samice, vpravo samec), foto: Adolf Goebel


Video Adolf Goebel: zde

Vrabec domácí je častým hostem krmítek ve městech i v obcích. Nejraději má semena obilnin a to především pšenici. Žere takřka všechna semena i jádra drcených ořechů. Má rád i strouhanku z bílého pečiva nebo kukuřičný šrot.

Vrabec domácí (Passer domesticus)  Vrabec domácí (samice), foto: Adolf Goebel



Video Adolf Goebel: zde

Vrabec polní je drobnější než vrabec domácí a nevyhledává pšenici, pouze drcenou v podobě šrotu. Má rád drcený rohlík nebo strouhanku z bílého pečiva. Žere i drcená jádra ořechů a drobnější semena slunečnice.

Vrabec polní (Passer montanus)  Vrabec polní, foto: Adolf Goebel




Video Adolf Goebel: zde

Kos černý je našim nejběžnějším drozdovitým ptákem. Nepohrne takřka žádnou potravou, sezobe slunečnici i jádra ořechů, ale i nejraději má jablka a jeřabiny. Jablka je dobré rozkrojit na poloviny a napíchnout na kolík nebo na hřebík s hlavičkou. Jablka je dobré zavěsit i na větve okolních stromů.

Kos černý (Turdus merula)  Kos černý (samec), foto: Adolf Goebel



Video Adolf Goebel: zde

Video Adolf Goebel: samice zde

Drozd kvíčala se v zimě objevuje v zahradách a vyhledává jeřabiny a jablka. Krmítko navštíví, pouze pokud je dost daleko od domů. V zahradách s nesklizenými jablky a v ulicích s jeřáby nebo celtisy se mohou objevit i velké hejna v desítkách ptáků. Naletují zde na plody, dokud je všechny neozobou a potom rychle mizí.

Drozd kvíčala (Turdus pilaris)  Drozd kvíčala, foto: Zdeněk Abrahámek


Video Adolf Goebel: zde


Drozd cvrčala se u nás v zimě objevuje ojediněle v samostatných hejnech nebo v hejnech kvíčal a někdy i jednotlivě. Vyhledává plody jeřabin a jablka. Některé cvrčaly jsou poměrně krotké.

Červenka obecná u nás zimuje jen ojediněle a pak ráda navštěvuje krmítko po celou zimu. Často hledá potravu i po zemi pod keři. Občas sbírá i drobky pod zavěšeným lojem.
 


Červenka obecná (Erithacus rubecula)

Červenka obecná, foto: Adolf Goebel

Video Adolf Goebel: zde
Video Jarmila Kačírková: zde



Brkoslav severní je skvostem zimních zahrad. Jde o druh ze severu Evropy, který k nám zalétá nepravidelně v zimě. Nejraději má jablka, jeřabiny a plody ochmetu a jmelí. Ke krmítku jej můžete přilákat rozvěšením jablek a jeřabin. V hejnech rádi posedávají na anténách domů a po desítkách naletují na plody jeřábů a to i na nejrušnějších ulicích.

Brkoslav severní (Bombycilla garrulus)  Brkoslav severmí, foto: Adolf Goebel


Video Adolf Goebel: zde



Střízlík obecný je jedním z našich nejmenších druhů. V zimě se živí hmyzem, ale ze zvědavosti se občas mihne i na krmítku, ale častěji se zdržuje v hustých keřích.

Video Jarmila Kačírková: zde



Špaček obecný odlétá na zimu do jižní Evropy, ale v mírných zimách se mohou jednotlivý ptáci u nás zdržovat i v zimě. Ochotně pak přijímají potravu na krmítku. Nejraději mají jablka, ale nepohrdnou ani semeny.

Video Adolf Goebel: zde



Ptáci, které nepřikrmujeme


Holub domácí – zdivočelý je běžným obyvatelem měst. Nedovolte jim, aby zaneřádili vaše krmítko trusem, nakazili by drobné ptáky. Holuby nekrmte, není to dovoleno z hygienických důvodů.


Hrdlička zahradní je častější v obcích, ale i v některých městech se zdržují v parcích. Krmítko upravte tak, aby se tam hrdlička nedostala. Přikrmovat je nedoporučujeme, většinou jim stačí, co najdou na zemi pod krmítkem.


Havrani polní a kavky obecné u nás zimují ve velkých hejnech v zahradách a v polích. Občas jim lidé hází zbytky jídel, ale to vůbec není vhodné. Krkavcovité ptáky nepřikrmujeme.